Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vodní elektrárny Čeňkova Pila a Vydra

25. 6. 2013

Původně na soutoku řek Křemelné a Vydry, postavil pražský obchodník s dřívím Čeněk Bubeníček pilu na řezání dřeva na vodní pohon. Zpracovávala především dřevo z lesních kalamit v letech 1863 a 1870, které sem bylo dopravováno Vchynicko-tetovským plavebním kanálem vybudovaným v letech 1799 - 1801. V roce 1908 byla pila modernizována a byla zde instalována tři vodní kola. Dvě poháněla dva druhy katrů pro různé druhy dřeva a třetí sloužilo pro pohon dřevoobráběcích strojů.

cenkova-pila.jpg6.listopadu 1912 bylo uděleno povolení přestavby pily na vodní elektrárnu. Bylo také vybudováno 3 kV vedení na dřevěných sloupech v délce 8,3 km, které napájelo z elektrárny celé město Kašperské Hory. Strojní část byla vybavena Francisovou horizontální turbínou firmy J. M. Voith, jejíž parametry byly: hltnost 1,4 m3, spád 10 m, 375 otáček/min. a 125 k. Turbína je umístěna ve zděné kašně postavené vedle strojovny. Kašna má jehlancovitou stříšku s charakteristickou věžičkou. Původní náhon, z části vyzděný kamennými kvádry, v délce 105 m byl doplněn dřevěnými vantrokami dlouhými 136 m a podepřenými masivními pilíři. Na jejich opravu bylo použito 120 m? jedlového dřeva. Ve vlhku jedlové dřevo nehnije, ale postupně tvrdne. Odpadní kanál k soutoku Vydry a Křemelné má délku 14 m.

Po napojení Kašperských Hor na síť 22 kV bylo vedení 3 kV zrušeno a vyrobená el. energie se předává elektrárně Vydra, odkud je také celý tento objekt obsluhován. Celé zařízeni je národní technickou památkou. Tato elektrárna je součástí stálé výstavy, která je umístěna v areálu elektrárny Vydra. Za příznivého počasí se i zde provádí.

Po omezení těžby dřeva význam nedalekého Vchynicko-tetovského plavebního kanálu klesal, proto se hledalo jeho jiné využití.

V roce 1937 se začalo se stavbou nové vodní elektrárny Vydra, jež byla po dvou letech uvedena do provozu. Autorem řešení byl Ing. Karel Kosek, který již ve dvacátých letech připravil technické řešení přečerpávací elektrárny pod Černým jezerem. Voda z kanálu u Mechova (Mosau) se vede podzemním převaděčem (část tlakového potrubí, větší část zděný kanál) o celkové délce 3,2 km do akumulační nádrže u osady Sedlo. Nádrž byla vydudována proto, aby se zde voda mohla v dobách menšího zatížení energetické sítě zadržovat a v dobách špiček pak použít pro výrobu el. energie.

Z nádrže se voda vede potrubím do nedaleké železobetonové věže (zvané "Vodní zámek" - v případě poruchy turbíny je zde možné dálkově z elektrárny přítok vody uzavřít) a dále podzemním potrubím do elektrárny na břehu Vydry. Celkový spád je 240 m, výkon elektrárny 6,4 MW.

Dnes je stejně jako elektrárna Čeňkova pila funkční technickou památkou a je v ní umístěna expozice "Šumavská energie".

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA