Jdi na obsah Jdi na menu
 


Roklanský potok (Rachelbach)

23. 6. 2013

Roklanský potok (též Mlýnský potok) je jedním ze tří potoků, jejichž soutokem vzniká šumavská řeka Vydra, proslulá svým kamenitým řečištěm s množstvím tzv. obřích hrnců.

Roklanský potok pramení v Národním parku Šumava v těsné blízkosti státní hranice České republiky se Spolkovou republikou Německo, asi 0,5 km severozápadně od Blatného vrchu (1367 m) v nadmořské výšce 1264 m a 4 km jihovýchodně od vrcholu hory Roklan, podle níž dostal potok své jméno.

roklansky-potok.jpgJeho tok od pramene směřuje k severu, protéká Roklanskou slatí, bývalou Roklanskou nádrží a asi 1 km jižně od osady Javoří Pila se stáčí směrem na východ. Tímto směrem teče až k soutoku s Modravským potokem u Modravy v nadmořské výšce 978 m. Roklanský potok je téměř 14 km dlouhý a odvodňuje území o rozloze 48 km². Od Javoří Pily až k Modravě vede podél jeho toku trasa červené turistické značky.

Jeho významnými přítoky jsou Rokytka (4,4 km) sbírající vody z Rokyteckých (Weitfällerských) slatí, Novohuťský potok (3,5 km) protékající Novohuťskými močály a Javoří potok (5,6 km) protékající Javoří slatí s levostranným přítokem Tmavým potokem (3,7 km) odvádějícím vodu ze svahů Poledníku (1315 m) a Jezerního hřbetu.

Soutokem s potoky Modravským a Filipohuťským tvoří počátek řeky Vydry.

Roklanský potok byl (jako celé povodí Otavy) využíván k plavení dřeva. První zprávy o plávce dříví v oblasti Vydry a jejích přítoků pocházejí ze 16. století. Rozmach těžby a plavení dřeva v této oblasti nastal poté, co v roce 1799 koupil prášilské panství od hraběte Filipa Kinského kníže Josef II. Schwarzenberg. K těžbě a zpracování dřeva sloužily v povodí Roklanského potoka Roklanská hájovna a Javoří pila.

V letech 1949 − 1950 byl zpracován Generální návrh využití Vydry a přítoků u Modravy se zvláštním ohledem na stávající vodní elektrárnu na Vydře, podle kterého měla být 450 m pod soutokem Roklanského a Modravského potoka vybudována hráz o výšce 45,5 m či dokonce 60 m. Vzdutí vodní nádrže mělo sahat 5 km proti proudu Roklanského potoka, téměř až k Javoří pile. Zatopená plocha by činila 290 ha (ve větší variantě 450 ha) a zaplavila by část Modravských slatí. Realizace projektu měla být zahájena v 60. letech 20. století, k čemuž nedošlo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA