Jdi na obsah Jdi na menu
 


Železná Ruda (Eisenstein)

Založena v první polovině 16. století při zemské stezce mezi Prahou a Řeznem (Regensburgem) u bohatých ložisek železné rudy (hnědelu). Pasovští kupci Konrád Geisler a Melchior z Pasova zde provozovali od roku 1569 první tavírnu rudy, která dala obci název. Huť fungovala do 18. století. Ve druhé polovině 17. století patřila obec Jindřichu Nothaftu, který na úpatí Pancíře založil první sklářskou huť, kolem které postupně přibyly další hospodářské budovy, kovárna, hostinec, mlýn, pivovar. Sklářské hutě se staly základem prosperity této oblasti, těžba železné rudy postupně zanikala. Během válek o španělské dědictví zabralo městečko rakouské vojsko. Následné územní spory vedly k sepsání rakousko-bavorské smlouvy a vytyčení hranice mezi Čechy a Bavorskem v roce 1764. Hranice rozdělila Železnou Rudu na českou a bavorskou část (dnes Bayerische Eisenstein). V roce 1772 získal panství Jan Jiří Hafenbrädl, člen významné sklářské rodiny. V roce 1852 koupili panství za 250 000 zlatých knížata Hohenzollern-Sigmaringen a podstatně jej rozšířila - přibyl Debrník, Hůrky, Bavorský Eisenstein a les pod Ostrým.

Železná Ruda se dříve dělila na městys (Eisenstein Markt) a ves (Eisenstein Dorf), což dnes Špičák. Městys měl v roce 1790 106 domů, Ves 57; v roce 1910 Městys celkem - 221domů. 2594 lidí, 21 se hlásilo k českému jazyku, Ves - 80 domů, 668 lidí, z toho 16 českého jazyka. V druhé polovině 19. století začal sklářský průmysl upadat. Dokončení železniční tratě z Plzně (1877) přineslo obci nový zdroj příjmů, který zůstal dodnes - turisty. Ne vždy a všude byli turisti z českého vnitrozemí vítáni. Zajímavé je doporučení z Kubištova turistického průvodce vydaného v roce 1921: "." Železnice samozřejmě nebyla stavěna kvůli turistům. Jejím hlavním účelem bylo propojit Čechy s Bavorskem a usnadnit dopravu zboží, zejména severočeského uhlí. Ve zdejším náročném terénu se musela vypořádat s velkým stoupáním, poprvé v Rakousku-Uhersku zde též byly raženy železniční tunely. Ten na Špičáku je s délkou 1747 m dodnes nejdelším železničním tunelem v České republice. Na stavbě pracovali dělníci z celého mocnářství, z nichž řada zde nechala svůj život. Společná nádražní budova v Bavorské Rudě byla otevřena v roce 1877 za účasti císaře Františka Josefa I. a bavorského krále.

Střediskem českých turistů v horském tomto zákoutí jest teď hotel Kroupa v Českém Eisenštejně. Z ostatních místních hotelů jedině Seidlův hotel "Zum Osser" chová se k české národnosti šetrně. Studentská noclehárna česká nalézá se v hotelu Belvedere na Hüttenbergu

 

kostel-v-z.rude.jpgNejznámější památkou je barokní kostel Panny Marie Pomocné, postavený v letech 1727-1732 hrabětem Jindřichem Nothaftem z Wernbergu na místě starší kaple z konce 17. století. Původně patřil do duchovní správy cisterciáckého kláštera v bavorském Gotteszellu. V roce 1776 zde byla za přispění Jana Jiřího Hafenbrädla zřízena fara, která pak ještě více jak 30 let patřila do řezenské diecéze. Kostel má charakteristický tvar i půdorys a stal se tak symbolem města. Centrální dispozice stavby vychází z dvanáctiúhleníka, z jehož šesti delších stran vycházejí trojúhelníkové kaple, které tak tvoří půdorys šesticípé hvězdy. Východní kaple slouží jako kněžiště, nad západní je vstup a kruchta. Loď i věž u západního cípu nesou cibulovitou báň, která dodává kostelu východní ráz. Po zrušení hřbitova byly mramorové náhrobní desky, připomínající zdejší sklářské rody, osazeny na stěny kostela. K nejvýznamnějším patří náhrobní deska sklářského mistra Jana Jiřího Hafenbrädla z konce 18. století. Na hlavním oltáři je obraz Panny Marie Pomocné - kopie obrazu L. Cranacha.

Křížová cesta vedoucí ke kapli svaté Anny byla vysvěcena v roce 1815. V druhé polovině 20. století zanikla cesta i kaple, v 90. letech však byly ze soukromé iniciativy paní Mileny Vobrové ze Železné Rudy a Helgy Huttner-Hasenkopf z Zwieslu obnoveny podle dobových fotografií. První zastavení je nedaleko hotelu Strnadova bouda.

V severní části náměstí stojí pozdně barokní přízemní panský dům (zámeček) s portálem. Je to nejstarší zachovaná stavba Železné Rudy. Nechal jej postavit v roce 1706 hrabě Nothaft. později zde sídlila správa lesů. Ve vile železnorudského skláře Kryštofa Abeleho (Javorská 154), postavené v roce 1877, je dnes sklářské muzeum, jako součást komplexu Muzea Šumavy. Základem jeho fondu se stala sbírka sklářského rodu Abele a obrazy Ernestiny Jelínkové, narozené v roce 1884. Část expozice je věnována také šumavskému hamernictví. V tomto domě prý napsal Karel Klostermann román Skláři. Otevřeno celoročně, út-so v 9:00-12:00 a 12:45-17:00, v neděli v 9:00-12:00.

Jednou z nejstarších budov v obci byl hamr z druhé poloviny 16. století, poháněný vodou z Řezného potoka, ve kterém se vyrábělo hlavně pracovní nářadí. Byl v provozu do roku 1947. V roce 1964 byl vyhlášen chráněnou technickou památkou, ale přesto objekt velmi chátral. Zbytky výrobního zařízení převzalo Národní technické muzeum a na původních základech byl postaven v osmdesátých letech obytný dům, který svojí dispozicí původní hamr připomíná (dnes č.p. XX). Jeho model je vystaven v železnorudském muzeu.

Kolem roku 1680 zde hrabě Jindřich Nothaft založil pivovar. Podnik několikrát v historii změnil majitele, ale stále fungoval a patřil ke středně velkým českým pivovarům. V roce 1958 přešel pod správu n.p. Plzeňské pivovary. Jeho zařízení ale bylo velmi zastaralé a v roce 1962 byla výroba piva v Železné Rudě ukončena. Část pivovaru byla přestavěna na rekreační středisko Plzeňských pivovarů.

Na cestě k Debrníku nedaleko železničního přejezdu stojí barokní plastika sv. Jana, která původně stávala na kamenném mostě přes Řeznou pod kostelem. Po přestavbě mostu v 80. letech minulého století byla přenesena na současné místo.

Nedaleko nádraží Železná Ruda-město u silnice na Špičák stojí kaple svaté Barbory - kaple barabů (italských a jihoslovanských stavebních dělníků) - památka na stavbu železnice a špičáckého tunelu. U kaple jsou kopie umrlčích prken. U silnice směrem na Špičák (odbočka vlevo po zelené turistické značce) pod železniční tratí je hřbitov barabů, kteří zahynuli při stavbě tunelu.

Obec je také významným sportovním střediskem. Na svahu pod rekreačním střediskem Belveder byl v roce 1961 postaven první vlek pro lyžaře.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dotaz

(Josef Horkel, 20. 9. 2015 10:32)

Dobrý den, zajímalo by mě, do kterého roku byla Železná Ruda městysem? Díky Horkel

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA