Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nýrsko (Neuern)

26. 6. 2013

Pod posledními výběžky Královského hvozdu, kde řeka Úhlava vystupuje z hlubokého sevřeného Hamerského údolí do širokého údolí, leží město Nýrsko.Jeho jméno ve svém původu asi souvisí se slovem nyra – nora, brloh nebo doupě.

Původní osada vznikla při brodu přes řeku Úhlavu, kudy procházela obchodní stezka vedoucí z nitra Čech do sousedního Bavorska. Stezce se říkalo „německá“ a stoupala od osady v údolí hlubokými lesy Královského hvozdu do bavorských Nových Kostelů, odkud pokračovala dále Bavorským lesem. Probíhal zde čilý cestovní a hospodářský styk. Původní osada sloužila jako stanice k vybírání cla a bezpečnějšímu odpočinku. O ekonomickém významu Nýrska svědčí již první listinná zmínka z roku 1327. V listáři Zlatokorunském je uložena zástavní smlouva mezi českým králem Janem Lucemburským a jeho věřitelem Petrem z Rožmberka, pojednávající o majetku pánů z Janovic, kde mezi příjmy výslovně uvádí mýtné v Nýrsku.

muzeum-kralovskeho-hvozdu.jpgNa návrší částečně obtékaném řekou vznikl asi již ve 13. století opevněný kostel, který spolu s okolním hřbitovem tvořil hradiště a byl útočištěm pro celé okolí. Byl jím ještě dnes městu vévodící farní kostel sv. Tomáše. Pod kostelem vznikla trhová obec Horní Nýrsko, která se po vystavění hradu Pajreku nad Nýrskem před rokem 1356 některým z členů rodu Janovských z Janovic, stala součástí pajreckého panství. Kousek níž po proudu řeky Úhlavy ležící městečko Dolní Nýrsko patřilo od roku 1339 Sezemovi z Dolan, který vlastnil panství bystřické. Správním střediskem pánů z Janovic na Pajreku byl hrad Pajrek. Často se střídajících majitelů bystřického panství byla tvrz v Bystřici nad Úhlavou. Obě obce sdílely osudy svých pánů až do roku 1524, kdy majitel bystřického panství Jan Koc z Dobrše koupil hrad Pajrek s příslušenstvím od posledního majitele a tím dal základ k postupnému srůstání obou obcí, které se vlastně dokončilo až v 19. století.

Městečko Dolní Nýrsko nemělo žádné hradby a využívalo ke své obraně členitosti řeky Úhlavy, doplněnou o palisádové opevnění. Z konce XV. století pochází nejstarší pečeť Dolního Nýrska s opisem „Sigillum civium de Nira inferiorit“ a uprostřed pak s později ve znaku používanou věží. Po roce 1400 přechází příjmy ze cla asi na sto let na pány z Rýzmberka. Roku 1429 císař Zikmund vystavil listinu, kterou dostal Bohuslav z Rýzmberka zápis na lesy zvané „Hvozd“ a na clo v Nýrsku a Hamrech.

Po bitvě u Domažlic 1431 část poraženého křižáckého vojska prchala směrem na Nýrsko a dále do Bavor, aby ušla stíhání vítězných husitských oddílů.

Za panování krále Jiřího z Poděbrad nepřátelé v zemi hledali spojence mimo království. Početné křižácké vojsko se shromáždilo při hranici a vtrhlo pleníc a vraždíc do Čech. Krajská pohotovost vedená Rackem z Janovic na Pajreku porazila na hlavu 22.9.1467 německé křižáky na mokřinách u Nýrska.

V letech 1579 – 1593 je Nýrsko jmenováno mimo jiná města stanicí, kde se vybírá vývozní clo za víno, pšenici, sladovnický ječmen a za koně. v roce 1593 vyprosil Jan Koc z Dobeše svým poddaným obyvatelům městečka Dolního Nýrska při bavorské hranici u císaře Rudolfa II. dva roční a jeden týdenní trh. Později pak 1652 obdrželo Nýrsko od císaře Ferdinanda III. jako pomoc po přestálých válečných útrapách mostní mýtné za každý vůz a dobytče vedené přes mosty v Dolním Nýrsku. Roku 1677 byla obec oprávněná odebírat z císařských skladů sůl pro vlastní potřebu, 1683 povoluje královské apelace v Praze postavení nového hrdelního práva.

První zmínka o škole pochází v nýrském manuálu z roku 1685. Roku 1712 se vrací rakouský císař Karel IV. domů z Frankfurtu přes Nové Kostely, Nýrsko a Klatovy. Roku 1720 se pozvolna ujímá pěstování brambor v Nýrsku. K prvnímu soustavnému očíslování domů v celém císařství rakouském dochází roku 1770. V roce 1782 bylo v Nýrsku odňato právo ke skladování soli, protože sůl byla prodávána i cizím mimo město. Roku 1798 lehlo popelem židovské ghetto v Dolním Nýrsku po zásahu bleskem. Podle Sommerovy topografie z r. 1839 měla obě Nýrska 168 domů a 1250 obyvatel. V roce 1861 utrpělo Nýrsko velké škody několika požáry. Roku 1868 byl zřízen soudní okres Nýrský v rámci okresního hejtmanství v Klatovech.

Slavnostní otevření železniční trati Plzeň – Nýrsko, bylo 20. 9. 1876. Dne 20. 10. 1877 otevřen horský úsek Nýrsko – Železná ruda s napojením na bavorskou trať do Deggendorfu a Plattlingu. Roku 1880 založena pozemková kniha pro Nýrsko. Obě Nýrska dostala jednotné číslování.

Rok 1895 je počátkem vzniku průmyslové výroby v Nýrsku. Optická továrna W. Eckstein a spol. přesídlila z Vídně do Nýrska. V roce 1902 vznikl další důležitý podnik, továrna na vidle a lopaty založená S. Berntem při nádraží. Při sčítání obyvatelstva v roce 1933 vzrostl počet obyvatel na 3200 a počet domů na 505.

Dne 8. 10. 1938 došlo k okupaci odtržených pohraničních oblastí Československé republiky a jeho obsazení německou armádou. Dne 4. 5. 1945 osvobozuje americká armáda Nýrsko. Na základě postupimské dohody dochází k odsunu německého obyvatelstva. Během posledních padesáti let se město rozrostlo o nové sídliště a rodinné domky.

Otevření státní hranice po roce 1989 a zřízením dalších výhodných hraničních přechodů podstatně stoupla rekreační hodnota Nýrska a celé oblasti. Nýrsko se opět stává vyhledávaným letoviskem a střediskem turistiky pro severní část Šumavy.

www.sumavanet.cz/nyrsko

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA