Čachrov (Tsachrau)
Obec, v 16. a 17. století městečko, je v historických pramenech zmiňovaná poprvé v roce 1352. V letech 1380-90 byla postavena tvrz, ze které se zachovala mohutná hranolová věž s gotickými okny a portály - sídlo vladyckého rodu Kanických z Čachrova. Po roce 1740 byl přistavěn zámek, který vyhořel v roce 1933. Jeho zbytky byly odstraněny v padesátých letech. Zámek patřil rodině Fruweinů, později známému sokolskému činovníkovi dr. Bendovi.
Před 1. světovou válkou zde stálo 47 domů. Ze 412 obyvatel uvedlo 368 češtinu jako svůj obcovací jazyk.
Významnou památkou je gotický kostel svatého Václava z druhé poloviny 14. století, v lodi a presbytáři jsou nástěnné malby, vytvořené kolem roku 1360. V 18. století byl kostel přestavěn, věž pochází z roku 1804. Býval vybaven čtyřmi zvony. V obci stávaly ještě další sakrální stavby - hřbitovní kostel sv. Víta při cestě k Nemilkovu a dvě kaple - sv. Jana Nepomuckého (na louce pod Čachrovem) a sv. Prokopa. Obě byly však zrušeny císařem Josefem II., posléze prodány a pobořeny.
V roce 1896 byla v lese postavena kaple sv. Anny.
Kromě kostela a tvrze je do seznamu nemovitých památek zapsána také usedlost č.p. 30. V roce 1901 byla v Čachrově postavena první družstevní elektrárna v Rakousku-Uhersku, zařízená Františkem Křižíkem v budově bývalého mlýna. Do současnosti se nedochovaly žádné stopy po této technické památce. V okolí se těžila tuha.
V obci byl už v roce 1427 založen jeden z nejstarších známých českých pivovarů. Až do roku 1943 zde pracoval parostrojní pivovar Bohumila Jermana s výstavem až 5000 hl 10° i 12° piva Světlozdroj.